Opus musicum 3/2023
„Nutnost, utvořiti v Brně bezpečný útulek pro spolky vyhovující duševním a společenským zájmům národa našeho, byla podnětem k zbudování ‚besedního domu‘ v Brně, kterýžto dům po dokončení velké slavnostní dvorany úplně dobudován jest.“ Těmito slovy informuje 5. června 1873 pražský deník Pokrok o otevření nejdůležitějšího společenského a kulturního stánku českého Brna. Besední dům byl slavnostně otevřen 3. dubna 1873 a v květnu letošního roku Filharmonie Brno uspořádala oslavy spojené s koncerty a konferencí, které připomněly 150. výročí fungování jejího sídla. Koncertům a konferenci se věnuje obsáhlý text Lukáše Pavlici, Terezy Opálkové a Petra Mečkovského s názvem Besední dům, sídlo Filharmonie Brno, slaví 150! Dnes už můžeme oznámit, že příspěvky z konference Koncertní dům 19. a 21. století vyjdou v Opusu jako bonusové sedmé číslo letošního ročníku. Ryze brněnským tématem, tedy operetní produkcí českého a německého divadla v letech 1919–1944 se zabývá Vojen Drlík v úvodní studii tohoto čísla. Z ní zde přinášíme první polovinu, zatímco na druhou se můžete těšit v čísle následujícím. Jozef Vereš se zamýšlí nad vývojem hudební výchovy na Slovensku za posledních 30 let. Rubrika Kompozice přináší skladatelský profil Vojtěcha Dlaska a rozhovor byl tentokrát veden s dramaturgem letos dvacetiletého souboru Ensemble Opera Diversa Jiřím Čevelou. Nechybí ani další část literárních textů Josefa Berga, tentokrát o smyšlených zvířatech. Víte, jak vypadá šípková ještěrka nebo trnož varlaam? Celé číslo uzavírají tři knižní recenze. Vlastimil Tichý hodnotí druhý svazek korespondence Bedřicha Smetany, Stanislav Tesař se ujal vzpomínek Elišky Novákové s názvem Život jako koncert pro dva klavíry a Dagmar Štefancová rozebrala Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945 z pera Miloše Zapletala. V neposlední řadě bychom rádi pogratulovali profesorce Aleně Veselé, která 7. července oslavila neuvěřitelné jubileum 100 let a která pro hudební scénu města Brna i Besední dům udělala za svůj život mnoho dobrého a významného! Přejeme slunečné letní dny strávené s Opusem!
Martin Pašek, redaktor
STUDIE
Za vidinou velkoměsta. Brněnské snažení o vlastní původní operetu od roku 1919 do roku 1944. (1. část)
• VOJEN DRLÍK • Sonda do brněnské operetní produkce první poloviny 20. století
Zlomy, postoje, myslenie v hudobnej výchove v rodiacej sa demokracii • JOZEF VEREŠ • O hudební výchově na Slovensku za posledních 30 let
KOMPOZICE
„Je těžké chtít po výrostkovi, aby si užil Dvořákův klavírní valčík“. Vojtěch Dlask a jeho hudební svět • PETR MEČKOVSKÝ • Profil současného skladatele
ROZHOVOR
„Měl by tu být hlad po nové hudbě!“ aneb s Jiřím Čevelou o Ensemble Opera Diversa • LUKÁŠ PAVLICA • Rozhovor s dramaturgem brněnského souboru
GALERIE – KNIHOVNA
Z literární pozůstalosti Josefa Berga III. • JAROSLAV ŠŤASTNÝ • Dosud neznámé literární dílo významného brněnského skladatele
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Besední dům, sídlo Filharmonie Brno, slaví 150! • LUKÁŠ PAVLICA, TEREZA OPÁLKOVÁ, PETR MEČKOVSKÝ • Ohlédnutí za oslavami stánku české kultury v Brně
KRITIKA
Olga Mojžíšová, Milan Pospíšil, Jana Vojtěšková, Jiří K. Kroupa (eds.): Bedřich Smetana: Korespondence = Correspondence II, 1863–1874 • VLASTIMIL TICHÝ • Druhý svazek korespondence zakladatele české moderní hudby
Eliška Nováková: Život jako koncert pro dva klavíry • STANISLAV TESAŘ • Vzpomínky na Jana Nováka očima jeho manželky
Miloš Zapletal: Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945 • DAGMAR ŠTEFANCOVÁ • K vývoji uvažování o hudebním muzejnictví
