Opus musicum 5/2020

Co je po jméně? Den opery na přání

Světový den opery, který připadá na 25. října, zastihl letos většinu divadel buď úplně zavřených nebo v lepším případě fungujících v omezeném režimu. Nejkomplexnější umělecký žánr tak oslavil svůj svátek především online. Janáčkova opera v Brně slíbila slavnostní koncert na listopad a vyzvala svoje příznivce na Facebooku, aby navrhli své oblíbené opery či jejich části, ze kterých potom na základě užšího výběru a hlasování vznikne koncertní program.

Výzva získala vcelku široký ohlas a kromě obligátní směsky všeobecně známých evergreenů přinesla i několik pozoruhodných momentů. Někteří přispěvatelé si vzpomněli na tituly, které rozhodně nepatří k těm běžným. Zazněl návrh na Prokofjevovu Vojnu a mír, kterou Janáčkovo divadlo – byť v hanebně vyškrtané verzi – uvedlo v roce 2005. Z Hábovy Matky by měla podle jiného přání zaznít nejdojemnější pohřební scéna české opery. Snad to navrhovatel nemyslel jako komentář k současné krizové situaci, která neochromila zdaleka jen divadla. Jedna z posluchaček – vědoma si nesplnitelnosti svého přání – zatoužila po návratu duetu Porgyho a Bess z inscenace z roku 1968.

Jako v každém plebiscitu se objevila řada návrhů pokrývajících v podstatě celou šíři běžného repertoáru s občasnými úkroky za jeho hranice. Nechyběly ovšem ani poněkud bizarně formulované návrhy na „Pochod Židů“ případně „rozhodně Wagnerova Tristan a Izolda nejlíp Prelude, ale tam se nezpívá... takže pak Mozartův Requiem to je nejvíc“.

Poslední dvě formulace stojí za krátké zdržení, a rozhodně ne proto, aby nad nimi někdo obracel oči v sloup. Měly by připomínat, že veškerá hudba nevzniká pro lidi, kteří se v ní vyznají, ale především pro ty, kdo ji mají rádi. A je jim přitom shakespearovsky lhostejné, jak se to či ono správně jmenuje – vonělo by jim to stejně.

Páté číslo Opus musicum se věnuje opeře a hudebnímu dramatu v několika podobách. Obě studie přinášejí osobitý analytický pohled na operu. Ať už v případě Šárky Havlíčkové Kysové na metaforické chápání inscenace či u Clemense Risiho na hlas jako výrazový i fyzický fenomén. Rozhovor s muzikologem Jiřím Kopeckým reflektuje nejen fibichovskou konferenci, která se konala v září v Olomouci, ale také osobnost i dílo velkého hudebního dramatika Zdeňka Fibicha. K němu se volně tematicky vztahuje i kritika premiérové nahrávky rozhlasové hry Whitman z roku 1944, z níž úzké propojení textu s hudbou dělá de facto melodram. V čísle se nachází také upoutávka na nové vydání Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky, jak ji do 21. století vypravilo nakladatelství Host.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám brzké otevření operních divadel i pěkné chvíle s Opus musicum. Boris Klepal, šéfredaktor

OBSAH

STUDIE

Mentální prostory opery: kognitivní teorie v analýze operního představení a inscenace • ŠÁRKA HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ • Teorie konceptuální metafory, teorie multimodality a multimodální metafory
Hlas v opeře jako prostředek výrazu a tělesného působení • CLEMENS RISI • Hlubší pohled na hlas operního pěvce, který není zdaleka jen prostředkem ztvárnění role

ZPRÁVY – UDÁLOSTI

Zdeněk Fibich v širších souvislostech • MARCEL PASTIRČÁK • Zpráva z muzikologické konference věnované osobnosti Zdeňka Fibicha a pozici skladatele ve veřejném životě

BEETHOVEN

Beethoven – průvodce smyčcovými kvartety V • JIŘÍ BENEŠ • Závěrečný díl popularizačního průvodce kompletním kvartetním dílem Ludwiga van Beethovena

ROZHOVOR

Záhadný, přemýšlivý, talentovaný. Podoby Zdeňka Fibicha podle muzikologa Jiřího Kopeckého • BORIS KLEPAL • O Zdeňku Fibichovi, jeho díle i osobnosti, o alternativách k nejedlovskému pohledu na dějiny české hudby a dalších tématech hovoří Jiří Kopecký

GALERIE – KNIHOVNA

Liška Bystrouška • ROBERT ŠKORPIL • Vydání klasické knihy Rudolfa Těsnohlídka v úpravě pro 21. století

KRITIKA

Ohlédnutí za hudebními vizemi z Islandu. Jóhann Jóhannsson: Retrospective I a II • BORIS KLEPAL • Velká dvoudílná retrospektiva nahrávek rámcově shrnuje dílo tragicky zesnulého islandského skladatele
Dva vhledy do Souborného vydání díla Bohuslava Martinů • MARTIN FLAŠAR • Krátké shrnutí první etapy půlstoletého edičního plánu
Ideály válečné Ameriky. Bernard Herrmann: Whitman, Souvenirs de voyage, Psycho • SABELLA PARK • Premiérová nahrávka melodramu skladatele, který se proslavil především jako autor filmové hudby

INFOSERVIS

Paměti Emanuela Chvály • Režisér jako koncept • Sto let Josefa Svobody • Ivan Moravec