Vážení a milí čtenáři,

dalo by se vypozorovat, že tenká červená nit se vine všemi čtyřmi studiemi, které jsme pro vás připravili do pátého letošního čísla Opus musicum. Mám na mysli rozvětvenou pedagogickou problematiku, vztah učitel–žák, následování vzorů, či naopak popření předchůdců ve snaze vykročit novým směrem a mnohé z toho v zrcadle pozdějších reflexí. První studie rozkrývá problematiku řízení sboru, jeho specifika dobová i velmi osobní, a to na příkladu dvou významných sbormistrovských osobností – Ferdinanda Vacha a jeho nástupce Jana Šoupala. Z textu vysvítá, že je součástí přirozeného vývoje mít osobní vzor stejně jako ho později kriticky zhodnotit, případně s ním v mnohém nesouhlasit
(v krajním případě ho zcela popřít). Druhá studie předestírá proměny hudební pedagogiky, zabývá se stavem výuky hudební výchovy na školách včetně historického diskursu. Tato problematika není zdaleka nová, jak vyplývá z citací historických spisů. Třetí studie přibližuje pozoruhodnou osobnost hudebního teoretika Karla Janečka, který pečlivě studoval spisy svých předchůdců–teoretiků a kriticky je hodnotil, a to nejen z pozice kolegy teoretika, nýbrž i jako hudební skladatel, který často v začátcích hledal v nauce
o harmonii a příbuzných sférách oporu pro vlastní komponování. Janeček byl rovněž muzikolog, napsal celou řadu cenných teoretických pojednání. Zrání jeho košatého hudebně teoretického myšlení mapuje studie Miloše Honse. Poslední studie Simony Zezulové informuje o vzniku opery Milkování Františka Neumanna, který byl znám především jako dirigent, méně už jako hudební skladatel. Dozvíte se hodně o literární předloze a podhoubí vídeňské moderny, z něhož se zrodila. I tento text řeší následování vzorů (zde kompozičních) v oblasti hudebního verismu; doboví kritici se totiž lišili v názorech na to, zda následování vzoru je tvůrčí a chvályhodné, či plné eklekticismu a tudíž zavrženíhodné – svou roli tu hrály osobní názory a nevraživosti, leckdy i ideologie a tzv. vyšší zájmy. V tomto čísle se dočtete o Brněnském varhanním festivalu i o festivalu Dvořákova Praha. Rozhovor – to jsou dvě kreativní umělkyně – hudební skladatelka Lenka Nota a spisovatelka Božena Němcová, která ji inspirovala ke zkomponování opery. Akcentovaný silný ženský motiv se navíc v případě obou žen pojí s Vídní. Za celou redakci vám přeji pestrý podzim plný barev a hudby. Kateřina Hnátová

Opus musicum vychází za finanční podpory

Ministerstvo kultury České republiky
Ministerstvo kultury České republiky
Nadace Leoše Janáčka
Nadace Leoše Janáčka
Nadace Český hudební fond
Nadace Český hudební fond
Statutární město Brno
Statutární město Brno

Mediální partneři

Moravská galerie Brno
Moravská galerie Brno
Národní divadlo Brno
Národní divadlo Brno
Janáčkova filharmonie Ostrava
Janáčkova filharmonie Ostrava
Filharmonie Brno
Filharmonie Brno

Partnerská knihkupectví

Academia Brno a Ostrava
Knihkupectví Academia Brno a Ostrava
Barvič a Novotný Brno
Knihkupectví Barvič a Novotný Brno
Kosmas
Knihkupectví Kosmas
Knihkupectví Hana Smilková, FF MU Brno
Capriccio – hudební literatura Praha
Knihkupectví Talacko Praha

Spolupracující firmy

Helbich tiskárna, a.s.