Na konci srpna začal v Berlíně přibližně třítýdenní Musikfest. Radostná byla možnost využití plné kapacity sálů Berlínské filharmonie. Skutečnost, že riziko nákazy ještě nezmizelo, připomínaly dlouhé fronty před vstupem způsobené důslednou kontrolou potvrzení o bezinfekčnosti a registrací návštěvníků. Organizace nepohodlných procedur byla ovšem skvělá, všechno šlo rychle a bez zdržování. Co je ale důležitější: program Musikfestu se zaměřil na 50. výročí úmrtí Igora Stravinského a uchopil často vysmívanou „výroční dramaturgii“ nejen zeširoka, ale především invenčně.
