Aktuální číslo

Autor obálky: 
Dagmar Filípková, Koráb, 2020, olejový pastel
Cena: 100 Kč

„Neohlížej se dozadu, stojí tam temná minulost,“ varuje v jednom ze svých textů básník Pavel Zajíček a hned tak dodává, že temno se vplížilo i do naší přítomnosti. Má pravdu: všechny nevyřešené otázky čekají na svůj čas a obvykle se vynoří ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Minulost, kterou za sebou zanechal skladatel Jan Novák, rozhodně není temná. Horší je to s dluhem, který vůči němu má česká společnost. Nejde zdaleka jen o to, že by se jeho dílo mohlo častěji hrát. Mnohem horší jsou okolnosti, které vedly k tomu, že se z Nováka stal pro širší veřejnost prakticky neznámý autor. Komunistický režim uměl dohlížet i trestat s velmi důslednou rafinovaností a Novákovo rozhodnutí zůstat v emigraci bylo činem sebezáchovy. V zahraničí poznal, co znamená být opravdu neznámým umělcem na volné noze, navíc měl i smůlu. Ve znormalizovaném Československu se jeho dílo hrát nesmělo, ale kdyby zůstal se svou nepoddajnou povahou doma, dopadl by stejně: jen by už nemohl dělat vůbec nic. Dodnes se málo zdůrazňuje, jak byla normalizace z hlediska lidské i umělecké svobody hrozná: přinejmenším se postarala o celou jednu ztracenou generaci skladatelů. Své o tom ví i Marek Kopelent, jehož devadesáté narozeniny nevzbudily na konci dubna prakticky žádnou širší pozornost – a to měl ještě dost času a sil, aby se po listopadu 1989 vrátil do veřejného života. Ať už emigrant nebo disident: nehraný skladatel zkrátka z praktického hlediska přestává existovat. Nové číslo Opus musicum hledí intenzivně do nedávné  minulosti, k jejím zapomínaným či neznámým temným stránkám. Zneužívání osobnosti Jana Husa a husitství v hudbě 50. let je zároveň dobrým úvodem k první části studie věnované sítím, které Státní  bezpečnost splétala kolem Bohuslava Martinů. S tím úzce souvisí první díl osudů Jana Nováka v exilu, které zpracovala Eva Nachmilnerová. Z jeíj disertační práce částečně vychází i nová kniha Pavla Žůrka a Martina Flašara mapující korespondenci mezi Novákem a Martinů, jejíž recenzi Opus musicum rovněž přináší. Další z malých splátek nováčkovského dluhu je pamětní tabule skladatele. Byla odhalena 14. května v Brně-Kníničkách v parku U Lva poblíž brněnské přehrady za přítomnosti členů komponistovy rodiny a zástupců městské části. Jan Novák nedaleko odtud pobýval v letech 1954–1968 nejprve na své chatě a později ve vile na Hrázní ulici. Zde bylo místo, kde se cítil opravdu šťastný. Milé čtenářky, milí  čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum – tentokrát již naposled. S tímto číslem opouštím redakci časopisu, jejímž členem se stává Lukáš Pavlica. Boris Klepal, šéfredaktor

OBSAH

STUDIE

V záři rudého kalicha aneb Jan Hus a husitství v hudbě 50. let 20. století • VIKTOR VELEK • Studie věnuje zvláštní pozornost hudbě inspirované osobností Jana Želivského

Bohuslav Martinů „ve spárech“ československé Státní bezpečnosti (1. část) • GABRIELA COUFALOVÁ; VÍT ZOUHAR • Bílá místa v životě skladatele ve světle dokumentů československé Státní bezpečnosti

KOMPOZICE

Skladatel v emigraci I. Život Jana Nováka po jeho odchodu do zahraničí v letech 1968–1978 • EVA NACHMILNEROVÁ • První část biografického textu věnovaného přednímu českému skladateli 20. století 

Napáječ a oscilátor u hudebních nástrojů. Jak fungují a jakou generují barvu • ONDŘEJ JIRÁSEK • Praktické řešení otázek nového třídění hudebních nástrojů

ROZHOVOR

Člověk je pro mě kompozičním nástrojem. Soňa Vetchá a její zvukové iluze • BORIS KLEPAL • Nadějná skladatelka na cestě k mezinárodní scéně i do mainstreamu

GALERIE – KNIHOVNA

Dagmar Filípková. Malířka nevšední barevné fantazie • ROBERT ŠKORPIL • Autorka obrazů na obálce čísla

Richard Kubla. Český Caruso v pramenech i pamětech • BORIS KLEPAL • Dvě publikace muzikologa Viktora Velka věnované slavnému tenoristovi minulosti

KRITIKA

Martin Flašar – Pavel Žůrek: Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu. Jan Novák a Bohuslav Martinů ve světle korespondence (1947–1959) • IRENA VESELÁ • Publikace o Janu Novákovi napsaná v jeho duchu

Agnieszka Leszczyńska: Musicalia Collegii Braunsbergensis Societatis Jesu • VLADIMÍR MAŇAS • Katalog hudebních tisků ze sbírek univerzitní knihovny v Uppsale

Václav Kapsa (ed.). Joannes Possival (1664–1729): Litaniae lauretanae sub titulo Consolatrix afflictorum • EVA KŘIŽKOVÁ • Dosud jediná dochovaná hudebnina skladatele-jezuity Jana Pošívala

Sonia Rzepka: Tabulatura Organi ex Bilbiotheca Fraustadiensi ad Praesepe Christi • MAGDALENA DOSTÁLOVÁ • Varhaní tabulatura z knihovny kostela Kripplein Christive Wschowě

Opus musicum vychází za finanční podpory

Ministerstvo kultury České republiky
Ministerstvo kultury České republiky
Nadace Leoše Janáčka
Nadace Leoše Janáčka
Nadace Český hudební fond
Nadace Český hudební fond
Statutární město Brno
Statutární město Brno

Mediální partneři

Moravská galerie Brno
Moravská galerie Brno
Národní divadlo Brno
Národní divadlo Brno
Janáčkova filharmonie Ostrava
Janáčkova filharmonie Ostrava
Filharmonie Brno
Filharmonie Brno

Partnerská knihkupectví

Academia Brno a Ostrava
Knihkupectví Academia Brno a Ostrava
Barvič a Novotný Brno
Knihkupectví Barvič a Novotný Brno
Kosmas
Knihkupectví Kosmas
Knihkupectví Hana Smilková, FF MU Brno
Capriccio – hudební literatura Praha
Knihkupectví Talacko Praha

Spolupracující firmy

Helbich tiskárna, a.s.