Opus musicum 1/2022
Ruské válečné operace obrátily pozornost celého světa k Ukrajině. Nejen k její současnosti, ale také k zájmu o její historii či spekulacím o její budoucnosti. Součástí války je také obrovská vlna uprchlíků, jejíž pozitivní součástí se staly intenzivní projevy solidarity, následované vzápětí proruskými trolly. Nejen hudební svět také sledoval osud čtyřiaosmdesátiletého ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova, který odmítal opustit Kyjev, v němž setrvával i za kruté hospodářské krize v 90. letech. Z ostřelovaného města se rozhodl odejít teprve na naléhání blízkých: s dcerou a vnučkou jej šťastně odvezl do Berlína dirigent Vitali Alekseenok.
Historické okolnosti, které k dnešní situaci bez dobrého řešení vedly, jsou velmi složité a představují žhavé téma akademických, mediálních i hospodských debat. Jeden z nadstandardně kvalifikovaných a zasvěcených příspěvků k černobíle vnímanému tématu poskytl ukrajinista a muzikolog Petr Ch. Kalina jako host podcastu Světoví. V dílu nazvaném Ukrajina je dnes rozdělená nejvíce v dějinách. U Krymu nevidím řešení (dostupné z https://youtu.be/7CO4wx6MmiU) rozebírá nedávnou historii Ukrajiny z hlediska velkých událostí, tamní každodennosti i vlastních zkušeností z mnoha návštěv země.
Kalinovou zásluhou se k tématu svázanému s Ukrajinou obrací také první letošní číslo Opus musicum. Úvodní studie je věnována skladateli Mykolovi Kolessovi: přednímu představiteli ukrajinské hudby, který patřil k žákům Vítězslava Nováka.
Rozhovor s britským skladatelem Julianem Andersonem se permanentně stáčí k české hudbě jako zdroji inspirace i tvůrčí a životní energie. Jeden z nejvýraznějších komponistů dneška považuje za vzor skladatelské nezávislosti Leoše Janáčka. Svoji druhou symfonii věnoval Praze, kde bude mít v dubnu světovou premiéru.
Obálky letošního ročníku jsou tvořeny díly tří autorů a jedné autorky, kteří pracují v pražském Ateliéru radostné tvorby. Jejich různorodá díla spojuje široká oblast art brut – místo kultivovanosti často provázané s kalkulem v ní dominuje bezprostřední potřeba tvorby neomezované jakoukoliv přehradou mezi umělcem a jeho dílem.
Aktuálním číslem začínají také dva celoroční seriály. Čtyřmi texty věnovanými zvuku v laboratorní teorii i studiové a orchestrální praxi přispěje sound designér, skladatel a pedagog Ondřej Jirásek. Druhý seriál tvoří recenze rozsáhlého muzikologického projektu Fontes musicae in Polonia, na kterém pracovali i domácí hudební vědci.
Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum.
Boris Klepal, šéfredaktor
OBSAH
STUDIE
Mykola Kolessa. Ukrajinský žák Vítězslava Nováka • PETR CH. KALINA • Život a dílo předního představitele ukrajinské hudby
Vliv digitalizace na český hudební trh na přelomu milénia • MARCEL PASTIRČÁK • Studie porovnává hudební průmysl devadesátých let dvacátého století u nás a v zahraničí před příchodem digitalizace a po něm
Analytický vhled do upravovatelské činnosti Hynka Bíma na příkladu Kytice národních písní moravských pro klavír a sólový hlas • JIŘÍ ČEVELA • Dobově progresivní metody stylu úprav lidových písní
KOMPOZICE
Harmonické i neharmonické barvy a šum. Jejich využití při instrumentaci • ONDŘEJ JIRÁSEK • Dělení barevného spektra jako základ orientace v témbrech
ROZHOVOR
Janáček jako vzor nezávislosti. Julian Anderson o Pražských panoramatech i české hudbě • BORIS KLEPAL • O světové premiéře nové symfonie v Praze a nutnosti odpoutat se od módních trendů
GALERIE – KNIHOVNA
George Radojčić. Maluji, když je mi dovoleno • ROBERT ŠKORPIL • Profil autora obálky tohoto čísla
KRITIKA
Československá tradice s polským akcentem • MARTIN FLAŠAR • Vynikající nahrávka houslových sonát Eugena Suchoně a Krzysztofa Pendereckého
Fontes musicae in Polonia I • VLADIMÍR MAŇAS • První část kritického seriálu zaměřeného na rozsáhlou edici hudebního repertoáru Tovaryšstva Ježíšova na teritoriu Polsko-litevské unie
Tomasz Jeż: Danielis Sartorii Musicalia Wratislaviensia • VLADIMÍR MAŇAS • Katalog vratislavské sbírky Daniela Sartoria
Sigismundus Lauxmin (1596–1670). Ars et praxis musica, Graduale pro exercitatione studentium, Antiphonale ad psalmos • DOMINIKA VOLFOVÁ • Trilogie z roku 1667 pozoruhodná uchopením gregoriánského chorálu
Annibale Orgas ca. 1585–1629. Sacrarum cantionum liber primus • MAGDALENA DOSTÁLOVÁ • Edice hudební sbírky obohacená o podrobnou životopisnou studii
