Kancionál Capella regia musicalis Karla Holana Rovenského
STUDIE
opus musicum 5/2012
KATEŘINA SMÉKALOVÁ, JITKA REJHONOVÁ
Václav Karel Holan Rovenský (1644–1718) představuje typ svébytné barokní tvůrčí osobnosti
skladatele, aktivního hudebníka a básníka, a právě pro tuto dvoudomost bývá přirovnáván
k Michnovi,1 jakkoliv toto srovnání může snad být poněkud zavádějící. O místo v českém
duchovním básnictví se Holan zasloužil svým monumentálním kancionálem Capella regia
musicalis2 čítajícím 773 písní,3 který byl vydán v letech 1693 a 1694.4 Připravený byl již
zhruba o 10 let dříve (datum povolení 1685), tedy přibližně v době, kdy jezuita Matěj Václav
Šteyer, organizátor kulturního života v českých zemích a neúnavný propagátor katolické
víry, vydává svůj neméně rozsáhlý Kancionál český (1683), jehož ambice nebyly o nic menší,
než vytvořit jakýsi kánon katolických písní.5 Zatímco Šteyer pravděpodobně tvůrčí ctižádost
neměl6 a funkce kancionálu byla předem daná – řídila se totiž praktickými účely rekatolizace
a potřebami jeho uživatelů – umělecky založený Holan bral v potaz měřítka několikerá a velkou
roli hrál i jeho osobní vkus.
