Antonio Bioni – životní osudy a tvorba neznámého skladatele

Zuzana Veverková

Italský operní skladatel Antonio Bioni (1698?–1739?) patří k významným šiřitelům italské hudební kultury do zaalpského prostoru v první polovině 18. století. Jeho životní osudy a tvorba jsou spjaty s českými zeměmi, konkrétně se šporkovskou operou v Praze a v Kuksu. V letech 1725–1734 působil ve Vratislavi, kde napsal většinu svých oper. Jeho jméno se však objevuje i ve spojitosti s hudebním děním v Jaroměřicích nad Rokytnou a s hrabětem Questenbergem. Z Bioniho díla se dochoval jen zlomek, ovšem z celkového počtu šestnácti dochovaných skladeb různých žánrů je sedm z nich uloženo v českých archivech.

Základem této studie je diplomová práce autorky obhájená v roce 2009 na FF MU na téma „Antonio Bioni a jeho kantáta Innocente v kroměřížské hudební sbírce“ (vedoucí práce Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D.). Nové poznatky byly doplněny v rámci řešení grantového projektu „Katalog libret italské opery ve střední Evropě v první polovině 18. století, I: Morava“ (GA ČR, reg. č. P409/12/P940).







Tento soupis Bioniho oper je vytvořen na základě soupisu vratislavských oper v Matthesonově traktátu Grundlage einer Ehrenpforte z roku 1740, podle slovníkových hesel o Bionim v New Grove (autoři hesla: Swen Hansell, Daniel E. Freeman) a MGG (autor hesla: Wiarosław Sandelewski). Seznam Bioniho oper také uvádí Węgrzyn-Klisowská (Barokowy teatr operowy we Wrocławiu 1725-1734, s.100-102).
Soupis vychází ze současného stavu bádání, je tedy možné, že bude třeba v budoucnu některé závěry opravit.
Jména libretistů nejsou uvedena záměrně z důvodu nesrovnalostí a neúplných informací v literatuře. V dalším výzkumu tedy bude zapotřebí dohledat a ověřit jména libretistů přímo v pramenech.
Pokud se výše uvedená literatura lišila v psaní názvů oper, přiklonila se autorka k obecně platné normě moderní italštiny.
Skladby jsou řazeny chronologicky podle data premiéry a pokud není uvedeno jinak, u všech děl se jedná o hudební žánr dramma per musica.
V případě repríz oper Griselda a Engelberta v Jaroměřicích nad Rokytnou víme jen tolik, že hrabě Questenberg vlastnil opisy těchto oper, ale nemáme zprávy o provedení (viz HELFERT 1916, s.204-205).