Opus musicum 5/2016
Vážení a milí čtenáři,
studie Jany Laslavíkové, kterou vám přinášíme v tomto čísle, mapuje operní provoz bratislavského městského divadla v posledním desetiletí 19. století v době sílící maďarizace. Dočtete se, jakým způsobem ovlivnil divadelní život v té době německý ředitel Emanuel Raul. Výzkumem operních scén v tehdejší Praze, Brně, Olomouci, Bratislavě a dalších městech lze postupně rozkrývat úzké propojení mezi hudbou a dobovou společenskou situací v konkrétních regionech a městech. Základní výzkum nadále odhaluje a potvrzuje, že hudba fungovala jako politikum. Hudba jako ideový štít sehrála svou roli i v předválečných bojích o Dvořáka, které navázaly na ještě starší boje smetanovské. Studie Veroniky Vejvodové dokumentuje názorový přerod muzikologa Vladimíra Helferta, jenž se postupně vymanil z tábora striktně protidvořákovského. Změna politické situace v době Protektorátu Čechy a Morava sehrála důležitou roli i v životě Celestina Rypla, jehož jméno posléze upadlo v zapomnění. Kateřina Nová přináší v tomto čísle životopisná data, která tvoří obrysy osobnosti vystudovaného právníka, klavíristy a hudebního skladatele. O jeho skladatelském odkazu se potom dočtete v příštím čísle. Mnozí hudebníci se do politiky zapletli osobně, někteří se jen snažili využít pomoci vlivných přátel z politických kruhů, od nichž čekali pomoc ve formě důležitých doporučení či subvencí. Bohuslav Martinů těžil ze známosti s Jaroslavem Jindrou, pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí, který se vypracoval až na osobního tajemníka ministra. Osobnosti Jaroslava Jindry a korespondenci s Bohuslavem Martinů je věnována studie Jaromíra Synka. Rubrika recenzí přináší mimo jiné informace o publikaci Tatiany Pirníkové věnované kontroverzní osobnosti – skladateli Otovi Ferenczymu, jehož působení na Slovensku v době totality poznamenalo kolegy z hudební branže. Jeho jméno shodou okolností zaznělo i v souvislosti s festivalem Forfest, jehož 27. ročník pro vás zhodnotila Elena Letňanová. Jak se vyjevuje, hudba a politika jsou mnohdy provázané více, než by se očekávalo. Při četbě pátého letošního čísla Opus musicum vám přeji pohodu a otevřenou mysl. Možná, že při četbě osudů výše zmíněných postav hudebních dějin pocítíte, že si dnes vlastně žijeme nadmíru spokojeně.
Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Operná produkcia na scéne Mestského divadla v Prešporku počas pôsobenia nemeckého riaditeľa Emanuela Raula • Jana Laslavíková (str. 6)
Celestin Rypl – osud neznámého skladatele (I. část) • Kateřina Nová (str. 25)
„Za svými omyly šel jsem vždy s poctivými úmysly.“
Proměny pohledu Vladimíra Helferta na dílo Antonína Dvořáka • Veronika Vejvodová (str. 37)
„Stále se třískati hlavou do zdi...“ Korespondence Bohuslava Martinů s Jaroslavem Jindrou • Jaromír Synek (str. 59)
Události
Dvadsiaty siedmy FORFEST 2016 • Elena Letňanová (str. 70)
Ohlédnutí za letošním Brněnským varhanním festivalem • Judita Kučerová (str. 80)
Fónická poezie Jiřího Valocha • Jana Písaříková (str. 86)
Rozhovor
„V umění i v případě koncertního sálu platí, že jen to nejlepší je dost dobré.“
Rozhovor s hobojistou Vilémem Veverkou • Kateřina Hnátová (str. 88)
Recenze
Tatiana Pirníková: Umelec a intelektuál v zrkadle času. Premeny života a tvorby Ota Ferenczyho • Jindřiška Bártová (str. 94)
Jan Dismas Zelenka: Missa Divi Xaverii ZWV 12 (notová edice + CD) • Jiří Sehnal (str. 96)
CD Bohuslav Martinů: Ariane. Double concerto • Martin Flašar (str. 98)
Infoservis (str. 100)
